Jedná se o nový, zajímavý pohled na krajinu a o novou motivaci pro výlety do přírody.
Pokud člověk nemá dostatečnou představivost pro vymýšlení výletů a hlavně pokud nemá dostatek důvodů pro cestování po širším okolí Brna, na některá zajímavá místa se zřejmě vůbec nepodívá, přestože svůj půvab (aspoň v některých ohledech) mají.
Brněnská výškovnice sice nedává seznam výletů, které by obsahovaly zajímavosti všeho druhu, jde však o pokus určitým způsobem uspořádat lidské poznání s ohledem na zeměpisné pozadí, v tomto případě v oblasti vlastivědy a turistiky (a to v různých podobách).
Už od dávných dob, kdy naši předci osídlovali tento kraj uprostřed Evropy, se u člověka projevovala touha vystoupit na nejvyšší vrchol ve svém okolí. Ta vznikala z přirozené potřeby mít rozhled pro lepší orientaci a lepší kontrolu nad událostmi v krajině.
Teprve po zdolání vrcholu si člověk mohl udělat představu o vhodnosti polohy místa pro založení osady. Naši předci si tehdy vybrali tento kraj jako svoji vlast; vybrali si jej na základě svého pohledu, ke kterému zajisté velkou měrou přispěl pohled z výšin v okolí. Takto vznikly i rané osady poblíž soutoku řek Svratky a Svitavy, z nichž později vzniklo město Brno.
Od té doby změnil člověk mnoho, postavil města a dálnice mezi nimi, na řekách vybudoval vodní díla a jinými způsoby zasáhl do krajiny. Ovšem jedno zůstalo téměř nezměněno - ony vrcholy jsou stále tam, kde byly před mnoha sty let.
Vydáme-li se tedy na ně, uvidíme z dnešního pohledu to, co tehdy asi viděli naši předkové
a proč se rozhodli usadit se v této nádherné zemi.
Jak známo, svět se nezadržitelně řítí k ekologické katastrofě v podobě skleníkového efektu, jehož důsledky budou nedozírné a zřejmě nenávratně působivé. Například roztaje-li ledový pokryv Grónska a Antarktidy, budeme na jeho znovuzmrznutí muset počkat na další dobu ledovou, která se zřejmě hned tak nechystá – poslední skončila teprve před pár tisíci let. Takže se s důsledky tohoto jevu budeme muset vypořádat sami. Težko odhadnout, co se všechno stane, ale už teď se předpokládá výrazný vzestup mořské hladiny. Člověk by se měl tedy připravit na nejhorší, tj. únik do výše. Ovšem není jednoduché správně určit, kterým směrem se vydat, pokud víme, že voda vystoupí aspoň do nějaké určité výšky. Určitě by v danou chvíli nebylo správné prchat na kopec, který je dál a níž než některý jiný. Pokud to člověk začne řešit teprve tehdy, nebude v této věci systém, dojde k panice a lidé se utopí ješte než dorazí k hoře. Ovšem ješte není vše ztraceno. Z nesnází nám pomůže právě brněnská výškovnice, která nám v daném místě (v Brně) určí k dané výšce místo nejbližšího úkrytu před vodní hladinou. A tím bude lidstvo zachráněno – než znovu stoupne hladina nebo se vodní erozí sníží nadmořská výška místa na výšku podmořskou a člověky požerou žraloci, medůzy, svijonožci a jiný potvory.
HRAJTE O POKLAD BRNĚNSKÉ VÝŠKOVNICE
